Pryč s oringlemi...

neděle 22. dubna 2012
Rozhodla jsem se vyřadit na Fleru (a tím pádem vlastně úplně) z nabídky naušnice. Ne že by se mi přestaly líbit, sama několik párů nosím, ale tak nějak cítím, že mě lidé hledají a mají rádi spíše jako tu s pastelkami... Navíc zatímco na papír občas zvládnu hodit i něco ne úplně průměrného (nebo si moc fandím?), tak výrobky z oblasti bižuterie jsou zaměnitelné až až... Toho, že jsem se před pár lety na výrobu bižu vrhla, v žádném případě nelituju a to hned z několika důvodů.

1. Jsem straka. Mám ráda "čačané" věci. Je fajn umět si vytvořit doplňky v barvě, kterou zrovna potřebujete... A každý, kdo někdy navštívil nějakou tu korálkárnu, jistě chápe, jaké to je, hrabkat se v těch třpytivých kulatých věcech, kombinovat je, vybírat...

2. Oringle mě přivedly na Fler, který mi velmi rozšířil obzory a kde jsem potkala skvělé, inspirativní a zajímavé známé... Taky jsem se naučila propagovat své výrobky. A hlavně fotit. A taky jsem získala aspoň nějaké tvůrčí sebevědomí.

3. Výroba naušnic mi dala "jméno", díky nim jsem si vytvořila svoji osobní značku. Věřte, že jsem nad jménem, které by pro mě bylo typické a neznělo úplně ordinérně, přemýšlela poměrně dlouho. Pamatuju si, že bylo rozkvetlo a voňavo a já zdánlivě lenošila pod ořechem v houpací síti (usilovně jsem duševně pracovala, přece...), když mě to napadlo. Znáte to, heuréka. A proč teda Oringle? Protože je to slovo milé, osobní a výstižné - mám jej spojené s milou babi Evou, od které jsem už od malička slýchávala: "No ty máš zase krásné oringle." Baví mě, že i když někdo nezná pravý význam toho slova, tak si jej může spojit s anglickým "original" nebo se mě občas někdo zeptá, proč si říkám po ovoci... A vůbec, je to pojmenování veskrze zvukomalebné, no ne?

4. Tvoření z drátků a korálků mě přivedlo zpět k vyjádření, které je pro mě nejpřirozenější, k papíru, ke kresbě, k malbě... Po poměrně dlouhém období "ticha" jsem si znovu navykla na pravidelnou dávku tvořivého adrenalinu a ruce si časem samy řekly, čím se chtějí zabývat....

Co s přebytky? Nemám ráda výprodeje, přijde mi to nedůstojné. Některé páry už tak nějak samy nenásilně přešly do mé šperkovnice a jiné tam možná ještě zařadím. A ty zbývající pošlu do BRNĚNSKÉHO MAXE. Pořádají internetové aukce, i kdyby se v nich měly prodat za pár kaček, budou aspoň užitečné. Taky se blíží květnová PLNÁ MISKA, tak třeba se udají tam. Jestli máte věci, které se vám doma nehodí, ale někomu by se mohly líbit, můžete pomoct podobným způsobem. Stačí poslat na uvedené adresy v odkazech.



Noví nájemníci

sobota 21. dubna 2012
Tak máme nové spolubydlící... To hnízdo ve vlasech na obrázku je asi normálně přivolalo... Aspoň mi není líto, že se ještě neopravuje lodžie. Nemůžeme přece rodinku rušit!



Kvetu!

úterý 17. dubna 2012
Zadání znělo: namalovat pocit z louky; jako když si lehnete s rukama pod hlavou do trávy a máte jen pootevřené oči a svět kolem vnímáte jako barevné, bzučící a cvrlikající, voňavé čmouhy. A potom, na průhledný papír, nakreslit sebe, jak tu krásu kolem vstřebáváte (průhledný papír je úžasná věc!). Dnes jsme v hodině pokročili, příště už snad doděláme, těším se, až dílka pověsíme, tentokrát fakt stojí za to. Já už mám hotovo dávno. Mám moc ráda stavy, kdy mě něco úplně pohltí a nejde s tím přestat...

Několik otázek mi vrtá hlavou. Proč se na severní Moravě v těchto dnech smaží vaječina na ohni? Mám se přihlásit do letošního kola soutěže MB? A dá se na českém trhu sehnat nějaký slušně vypadající němý sluha?




Ve ve vesele

pondělí 16. dubna 2012
Pořád mi běží hlavou písnička od Migů: "Vesele, žít se má vesele, ve ve ve vesele, srazit si postele a vyspat se v nich. To je pravda čistá pravda holá pravda, pravda pravdoucí." No dyť. Chce to barvy do té šedi. Lovím je, kde se dá. A taky se těším, že to jaro zase brzo vyhraje. Hip hip, do toho... Optimismus třikrát denně ve zvýšených dávkách. Někdy se říká, že když člověk učí výtvarku, tak ho to vycucá, protože se jakože rozdá a pak nemá kouska nápadu pro sebe. U mě to zatím funguje obráceně (až nebude, asi bude načase s tim seknout?). (Tak mě napadá, že je to stejný jak s rumem.) (Učitelka alkoholička, eh.) Nedávno mi šikulky odevzdaly tak nádherné obrázky, no, kam se hrabou ti takzvaní moderní umělci. Měla jsem takovou radost, že jsem musela sednout a taky něco dělat. Obrázek už je na světě, i v rámu. A když budete, milé děti, hodné, tak ho i vyfotím a ukážu...
Knihovna v aktuální sestavě... letos perníčky barevně... pastelky řádně okousané, často užívané...




Jen tak poděkovat...

úterý 3. dubna 2012