Koláž chovatelská

Jak se pozná zamilovaný chovatel...?

Bedna

Restaurátor ze mě nebude... Stolek, ten chudák dopadl děsně, budu ho muset znova obrousit a natřít. Ono se řekne, stačí vzít štětku a natírat. Jenže ono si to pak neschne nebo se nadělají kapky, varhánky...  Starý vojenský kufr naštěstí skončil lépe. Ještě chybí drobné dodělávky, ale ty už zvládnu přímo na lodžii. Nemůžu se dočkat, až si truhlici převezu domů. Kdybych napustila její vnitřek přípravkem proti plísním a natřela okraje víka uvnitř, jak mám v plánu, musela bych čekat do další návštěvy rodného města... A to už bych asi nevydržela.
Jak si představujete neděli? Já jako procházku po zahradě mokrou trávou za zvuku kostelních zvonů... Na oběd pečené kuře s bramborovou kaší a jablečným kompotem... A jako kytku kopretin do vázy. Dnes byla moc pěkná neděle...

Abych ty výměny shrnula...

... zatím jich proběhlo pět a ze všech jsem nadšená!...

Nápad osmělit se napsat sem na blog ohledně barteru ala  "ten umí to a ten zas tohle" vznikl díky Dashi, s níž jsme si k oboustranné spokojenosti "vyšmelily" razítka za serigrafický tisk... Tak mě napadlo, když to šlo s Daškou, proč by to nešlo i s někým dalším. Tož jsem napsala...

První blogová výměna se uskutečnila s úžasnou a nápaditou švadlenkou Janou. Obrázkům na motivy Skácelovy básně to v Janině půvabné kuchyni moc sluší... A modrým košíčkům od ní u nás v koupelně jak by smet!

Druhá proběhla s milou švadlenkou Veronikou, která mi ušila něžné puntíkované běhounky na stůl... A k ní za odměnu frčel obrázek plný sněženek a slunce.

Třetí jsme domluvily s Magdou Puntikem, která mi udělala převelikou radost, že se ozvala, protože její vtipné a originální věci se mi líbily už dlouho. Už jen komunikace s ní přes emaily byla zážitek, natož pak výsledek... Díky ní mám knír jako Hercule Poirot a báječný košilopolštář. Magda o naší výměně psala na svém blogu a já bych to nedokázala lépe, takže si její slova k zdokumentování onoho slavnostního aktu s dovolením půjčím...

No a poslední proměna proběhla včera a dokonce live! Během moc milého frýdeckého setkání... S Lenkou, která mi často dělává radost svými komentáři, jsme směnily kočičí obrázek (pojí nás společná vášeň pro čtyřnohé mňoukalky) za pestrobarevné plstěné kuličky, se kterými mám spoustu plánů... Kromě Lenky jsem naživo moc ráda poznala Danušku a popovídala si se Šárkou i jinde, než za pultem jejího malebného obchůdku...

Všem moc děkuji a velmi si cením toho, že všechny ty krásnosti můžu mít...

Polštářová reklamní agentura II.

Polštář, to je nesmírně užitečné věc...

...třeba když si švadlenka potřebuje odpočinout od šití a udělat si příjemnou siestu...

...nebo když se chystáte na letní piknik do zahrady...

...nebo když čekáte na návštěvu Alenku a Kloboučníka...

...anebo  když čekáte úplně jinou návštěvu...

A příště snad do třetice všeho dobrého dofotím i ten zbytek. Ještě na svou chvilku slávy čeká jeden vínově červený, jeden světle růžový a jeden modrý krasavec... Líbí-li se vám, ozvěte se. Předám kontakt na autorku...

Polštářová reklamní agentura I.

Velevážené dámy, velevážení pánové,

račte přistoupit blíže! Přicházíme s výbornou nabídkou speciálně pro vás! Možná také občas váháte, čím potěšit své blízké. Lepší dárek než krásný a originální polštář nenajdete!

Pro elegantní dámu, ke které satén a perly nedomyslitelně patří a jenž kadeře rozkládá zásadně do luxusu...

Pro milovníka přírody, který rád relaxuje při výhledu do korun stromů v poloze ležmo...

Pro nadšeného čtenáře, který si potřebuje podložit hlavu plnou literárních zážitků...

Tak co, uspěla bych jako reklamní agentka? Asi raději zůstat u pastelek a dekorování, že? Nicméně... Kdyby vás některý z polštářů i přes moji "profi" propagaci přece jen zaujal, jsou k mání. Stačí napsat! Jejich autorkou je moje šikovná kamarádka Barča, která má grafiku a linoryt v krvi a pro jednou si, více než zdařile, odskočila od tisku na velké formáty k potisku vlastnoručně ušitých polštářů...  (Ještě mě čeká nafotit modrá, červená a růžová várka, těště se na další reklamní okénko...)

Fanclub Hercula Poirota

Asi založím fanclub Hercula Poirota. Kdo se přidá?

Náhrdelník s knírkem - podobný TU. (puntik)

Náramek - jakékoliv korálkové přání vám splní TU. (dadajaga)

STAL SE ZÁZRAK! Nezakládám fanclub Hercula asi, ale určitě!!! Teď jsem se šla kouknou, jaké díly seriálu že to mám vlastně na DVD a pod jedním z nich jsem našla - DIÁŘ!!! Mám zase svůj DIÁÁÁŘ! Zase ze mě bude svéprávný člověk, jupíííí!!!Že bude schovaný pod Poirotem, to by mě nenapadlo... Vyřešil další záhadu, aniž by o tom věděl... JUCH!

Polštářkobraní

Máme lehce vytuněnou postel... Většina změn není vidět, tedy hlavně nová matrace a její krytí, což už byla docela nevyhnutelná nutnost... Nicméně polštářky od šikovné Blanky, ty jsou nepřehlédnutelné... Jejich cesta k nám do postele byla docela zajímavá - Blanka si objednala látky u sar v obchůdku ve Frýdku, ty za ní frčely až do Budějovic a z nich ušité polštářky zase pěkně zpátky do Frýdku. Rozhodně to ale za tu cestu tam a zase zpátky stálo. Víte, i kdybych se náhodou někdy naučila nějakým zázrakem šít, tak tu úžasnou výšivku, tu bych určitě nezvládla! Kochejte se... Já se kochám kdykoliv projdu kolem postele. Blani, děkuju!!!

Ono se mi to tady vůbec nějak všechno poslední dobou motá kolem polštářů. Ale vzhledem k tomu, že si všechny z nich zaslouží pozornost, tak zbytek zase někdy příště...

Modré prototypy

Na závěr každého pololetí se u nás ve škole konají "projekty". To jsou vystoupení dětí, při kterých by měly prezentovat (samozřejmě anglicky, když jsme ta bilingvní škola), co se během uplynulého půlroku naučily. Nebudu tvrdit, že je to vždy úplná paráda a zábava. Teď myslím hlavně organizačně... Píšou se vysvědčení, dohání se učivo a do toho se člověk snaží vymyslet nějaký smysluplný program, narvat ho dětem do hlav a nezbláznit se z toho... Většinou to naštěstí dopadne dobře, protože děti mají jednu úžasnou vlastnost - vypadat roztomile, i když koktají a neví, jak pokračovat... Navíc i kdyby byly na generálce sebenemožnější, nevím, jak to dělají, ale na vystoupení před rodiči vyšvihnou vždy takovou parádu, jakoby vystoupení trénovaly celé roky.

Na květnové projekty se ale docela těším. Zaprvé proto, že je chystáme s dostatečně velkým předstihem, zadruhé proto, že jsme je přesunuli z června už na květen a taky proto, že máme zvolené super téma. Řemesla, handmade a tak... Každý ročník vystoupí s krátkým představením o tom, jak vzniká některá ze základních potravin. Prvňáčci jakožto pilné včeličky popovídají o medu, druháci o mléčných výrobcích a "moji" čtvrťáci a páťáci o chlebu. 

Už jsme si vysvětlovali pranostiky, rčení a přísloví, kde je slovo chleba použito. Četli jsme si pověsti i pohádky o chlebu. Pojedeme na exkurzi do mlýna. A ve výtvarce tvoříme cyklus, ve kterém zachycujeme různými výtvarnými technikami cestu chleba z pole až na stůl. Trefili jsme se do tématu soutěže, kterou vyhlásila městská knihovna v Břeclavi: "Chléb neroste v obchodě". Docela se divili, že jim doputovaly práce až z dalekého Frýdku. Ale za tu cestu to stálo! Náš Samík vyhrál krásné třetí místo...

Součástí prezentace projektů bude i malý jarmark. S milými kolegyněmi jsme vymysleli, že jeden stánek bude s přírodními výrobky v odstínech hlíny a trávy a ten druhý bude, k mé převeliké radosti, inspirován modrotiskem. A protože, jak už jistě víte, je pro mě nejpřirozenějším materiálem k tvoření papír, trávím dnešní nedělní siestu vymýšlením a vytvářením prototypů, podle kterých pak budou tvořit děti. Kouzla s inkoustem a zmizíkem jsou věčná! Nemám ráda takové ty pracholapy beze smyslu, takže se snažím vymýšlet drobnosti, které mají aspoň nějaké využití... Kromě přáníček jsou na světě zatím svícínky (z těch jsem upřímně nadšená), jmenovky na stůl, kroužky na ubrousky a chystám se na záložku (ta přijde samozřejmě zalaminovat) a zápichy do květin. Co dál? Nějaké tipy? Každá dobrá rada vítána!

Májové chodníčky

Cestička od srdce k srdci. Žalobníčci ji vysypali pilinami od mého okna ke tvým dveřím. Každý teď ví, že patříme k sobě. První májová noc nás prozradila. Celá vesnice je protkaná bílými chodníčky. Některé rozfouká vítr a čas, jiné zůstanou navždy, i když je smyje déšť. A příští rok žalobníčci vysypou chodníčky nové. To my už ale přivítáme první máj spolu, pod jednou střechou.

Taky máte květen tak rádi? Já čím dál víc... Nejvíc ze všeho asi teplé, voňavé večery. A májovou krajinu - stráně, ze kterých září rozkvetlé trnkové keře.  A zeleň všude kolem. Čerstvě vyrašené lístky na stromech, to je jedna z nejkrásnějších vůní, co znám. Konkurovat jí může snad jen čistý vzduch po jarní bouřce. A konvalinky! Už aby kvetly!