Koláž dárková a jedno velké DĚKUJI!

sobota 28. prosince 2013
Dalo by se říct, že vybírání, shánění i vyrábění dárků je mým koníčkem. Ať si myslí kdo chce co chce, pro mě dárek není vůbec žádná povrchní věc. Záleží na tom, jak k němu člověk přistupuje. Není nic povrchního na tom, když člověk přemýšlí, čím druhému udělá radost, když se o lidi kolem sebe zajímá a snaží se přijít na to, co by se komu mohlo hodit. Nedokážu si představit, že bych třiadvacátého naběhla do přecpaného nákupního centra a narvala do koše kdejaký krám jenom proto, abych měla splněno. Z toho je mi úzko. Já se s každým dárkem mazlím už od srpna, každý poctivě zabalím, opatřím ceduličkou a pak už jen tiše doufám, že jsem se trefila.  
Chtěla bych poděkovat všem svým "Ježíškům",  že jsou pozorní, empatičtí a že ví, čím mi udělat radost. Že ví, jaké barvy se mi líbí, jaké oblečení ráda nosím a tak vůbec... Mám z dárků takovou radost! Děkuji!!!

Stromečková

úterý 24. prosince 2013
A jedna klasická stromečková... Ať je na co vzpomínat... Doufám, že si dnešní den užíváte v klidu a v pohodě. Já jo. Děkuji za všechna překrásná blogová nakouknutí do vašich nazdobených domovů. Přidávám i kousek od nás, ať jen nešmíruju... Přeji krásné svátky!  

Šťastné a bezlepkové!

pondělí 23. prosince 2013

Handmade dárky

sobota 21. prosince 2013
Handmade dárky. Bez nich to nejde. Z pochopitelných důvodů jen repre vzorek. Zbytek už stejně čeká zabalený na velmi tajném místě. (Schválně, kdo neschovává dárky do skříně?) Celý týden po večer usedám ke stolu a lepím, natírám, lakuji...

 

Lodžie

neděle 15. prosince 2013
U nás už Ježíšek byl. Bezmála dva měsíce. Budil nás v neděli před sedmou, každý den zašlapal schody a udělal z naší domácnosti scénu pod stálým dohledem. Zvláštní pocit, když vám pořád někdo chodí kolem oken. Ve třetím patře. Nedávno zmizel a nechal nám tu opravenou lodžii. Jsem normálně dojatá. Když jsem na začátku tohoto roku uvažovala, který že bude ten sen s velkým "S" pro rok 2013, jestli dovolená nebo lodžie, ani v nejtajnějších přáních jsem si netroufala doufat, že se splní oboje. A ono jo. A navrch jako bonus knížka. Panejo... Jen doufám, že jsem štěstí neužrala někomu jinému. To by mě moc mrzelo.

  

O oknech a cukroví

úterý 10. prosince 2013
K mytí oken před Vánoci se většinou moc nemám, protože stejně chodíme domů až za tmy a pořád jsou zatažené žaluzie, tak co... Jenže letos nám dělali fasádu a kousky malty a tlustý nános prachu, to je trochu moc i na mě. Už mám umytý dvě ze čtyř, jo! (Zatím jsem myla po tmě a v dešti...Pohledy kolemjdoucích byly všeříkající...) Cukroví moc nepeču, připadá mi, že je kolem Vánoc každý přeslazený. Já teda na cukroví většinou nemám vůbec chuť. Místo toho raději nakládám utopence a hermelíny. To je moje tradiční "cukroví".  Na každé návštěvě, kam přijdeme, zmizne jako první. Ale existuje ještě jedna výjimka - perníčky. Bez nich nejsou Vánoce. Tentokrát jsem se přemohla a upekla ještě navíc bezlepkové ořechové hvězdičky. Světe div - jsou poživatelné a kupodivu i dobré. Myslím, že stačí. Ještě teda došudlím ta dvě zbývající okna a letošnímu vánočnímu překonávání by mohlo být učiněno zadost.

Za tmy

čtvrtek 5. prosince 2013
Už nikdy nedám na blog žádný příspěvek... Protože už se mi asi nikdy nepodaří přijít za světla domů... A já za tmy fotit neumím (za světla to taky není úplná hitparáda, ale přece jen...). Ale ne že by to u nás nebylo za tmy pěkný. To zas jo. Všechna ta světýlka a svíčky. Ale stejně mi chybí slunce... Už aby byl ten slunovrat. Konec stěžování.